19. 11. 2012

Bicycle, bicycle ....

Na mém oblíbeném blogu Desire to Inspire je pravděpodobně nejvyšší koncentrace interiérů, které přesně odpovídají mému vkusu. Přesně takhle zkrátka má vypadat ideální interiér pro mne.

Jedním z bytů, na které zde odkazují je byt, který vznikl renovací prostor bývalé továrny na pastelky.
Ačkoli je interiér laděn do černo-bílé barevnosti, má dostatek dřevěných akcentů a nepůsobí díky tomu chladně. Více informací lze najít zde

Co se mi tady konkrétně líbí?
- zavěšené kolo !! - jeho instalace v prostoru je skvělá. (Přiznám se, že by se mi asi nechtělo kolo po každé vyjížďce drhnout, abych se nemusela obávat opadaného bláta v obýváku, ale vypadá to skutečně skvěle. Navíc pro malé byty bez úložných prostor ideální spojení příjemného s užitečným)
- vysoké černé posuvné dveře, které samy o sobě vytvářejí krásný prvek, navíc tím, že se posouvají dokáží měnit prostor
- levitující dřevěné bedýnky na knihy, desky a podobné bohulibé záležitosti
- dekorace v podobě živého dřeva vedle krbových kamen (předpokládám, že dřevo skutečně neslouží k otopu, ale je to dekorace, ze které už všechny breberky vylezly :-)
- striktní dodržení barevnosti v celém propojeném prostoru, sjednocení podlahových krytin i výmalby.
- dělící příčka, která je multifunkční - květiny jsou ideálním dělícím prvkem, ale zde slouží nejen k oddělení různých zón obytného prostoru, ale navíc také jako police.
- žádné zbytečnosti a industriální nádech 

PS: Až přijedete do Bulharska, nedivte se, že místní na kole jezdí na silnici v protisměru. To není národní povahový rys, že by chtěli hromadně páchat sebevraždu. Tady je to tak správně! Nechápu, proč mají tolik věcí rozdílných od zbytku evropského světa :-) Nás cizince to pak strašně mate. (Možná to je ten důvod...)








12. 11. 2012

ideální sofa

V obchodech jsou mraky sedacích souprav, gaučů, sofa a lehátek. Některé jsou hezčí, některé ordinérní, některé vyloženě ošklivé. Ale těch, které mě vyloženě nadchnou, jsou nádherné, krásně provedené, praktické, pohodlné a z kvalitních materiálů, těch je strašně málo.

Tuhle sedačku jsem bohužel neměla možnost vyzkoušet, ale na obrázku vypadá dokonale. Pro mě je skvělé, když designér používá při návrhu evidentně vlastní zkušenost - kam odložit hrnek s kávou, noviny, knihu a lampičku na čtení...


via roije.com


Velmi podobný styl má i sedací souprava od českého výrobce Polstrin design. Navíc je rozkládací, takže ideální jako příležitostná postel pro návštěvy nebo pro domácí jako pohodlné lenošení...
Moc se mi líbí i  barevnost tohoto sofa. Je pravda, že tohle sofa pak je výrazný solitér v interiéru, takže jeho pořízení vyžaduje buď totální rekonstrukci a odstranění všech původních kusů nábytku nebo jejich přizpůsobení alespoň barevné. :-)



via www.polstrin.cz

A když jsme u té postele pro návštěvy. Jako výborný nápad mi přijde tato postel. Velmi dobře si je obě dovedu představit u nás v podkroví pro hosty. Jen by se mi líbilo, kdyby konstrukce byla chromovaná.


via www.designrulz.com

národní hrdost

Už je to nějaký ten pátek, co žijeme mimo ČR, už jsme si zvykli skoro na všechny odlišnosti tady v Bulharsku a děti ve škole si zvykly na angličtinu i mezinárodní prostředí. Musím se přiznat, že jsem docela ráda, že děti teď mnohem víc oceňují české pohádky. Na večerníčky typu Maxipes Fík a Bob a Bobek by se měl povinně podívat každý aspoň jednou za rok. Jsou neuvěřitelně vtipné.


A když jsme pekli s dětmi muffiny do školy, udělali do nich české vlaječky. A vypadalo to super. Děti byly nadšené, že měly jejich "kapkejky" úspěch a já měla radost, že naše malá česká republika byla vidět :-) Národní hrdost se tak projevila i mimo hokejové mistrovství světa...


30. 10. 2012

Dream in Pink

Skoro mě překvapuje, jak snadno si děti zvykly na to, že každý má svůj pokoj a ani večer nemají problém spát každý zvlášť.

Při zařizování dívčího pokoje bylo potřeba najít místo pro postel. Ačkoli to není ideální řešení, je postel umístěna u jednoho z oken, aby se do pokoje vešel i další potřebný nábytek, tedy psací stůl a nějaká skříňka na hračky a knihy.

Nábytek je jednoduchý, všechno v bílé barvě, prakticky vše z Ikea.
Pokud bysme nechali pokoj pouze s nábytkem, byl by plně funkční, ale takový jako nudný, bílý, prostě sterilní. Malá majitelka navíc toužila po romantické bílé záclonce nad postel.

Doplňky jsou proto ve výrazných barvách - sytě růžová a tyrkysová. Kromě růžových lampiček a povlečení jsou sladěné také nádoby na pastelky.

Na stěny je použita růžová vliesová tapeta, která však tvoří pouze dekorativní prvky - horizontální pás za knihovnami, vertikální za zrcadlem a ze zbytků byly vystřiženy kolečka v různých velikostech, které zdobí roh za postelí. Na všechny tyto detaily stačila jediná role tapety. Více růžové v pokoji už by působilo příliš těžce.

Díky bílému nábytku je možné později změnit pouze dekorace a změnit pokoj v pravé doupě třeba puberťačky.


Nad postelí je romantická záclona, za postelí praktická police na odkládání knížek a  čtecí lampu.

U stolu je připevněna magnetická tabule a nad ní další odkládací polička. Jednoduchá knihovna je doplněna o barevné textilní boxy. 

Za zrcadlem je vertikální pruh růžové tapety

Odkládací police za postelí 


16. 10. 2012

Kde najít netopýra?

Už několikrát se mi stalo, že v hlavě vidím obrázek, který na který jsem před časem někde na netu narazila a inspiroval mne. Inspirativní obrázky se snažím ukládat si do pc. Dokonce už mám speciální složku s pod-složkami a pod-pod-složkami, pod-pod-pod.... abych případně našla to, co hledám.

Dnes se mi to stalo znovu. Vzhledem k tomu, že teď žijeme v dost americké kultuře, budeme s dětmi slavit Halloween. Nejen že půjdeme na party, ale taky se snažíme být trochu aktivní a na otázku : umí někdo vystřihnout netopýry z papíru, mě hned napadlo, že ti netopýři na stěně tam na tom konkrétním obrázku přece vypadali perfektně a že jsem přemýšlela, že by taková (podobná) 3D dekorace vypadala skvěle v bílé/tyrkysové na tmavém pozadí stěny třeba v ložnici. Takže jsem si ten obrázek "určitě uložila".

Neuložila.... Ještě, že Google je tak vymakaný. Tak si ho uložím sem i s odkazem na šablonu. A je to.



Via : modernhouseinsight.com

25. 9. 2012

Vitoša


Dostat se na Vitošu nevypadá složitě. Na webu a ve všech průvodcích se dozvíte, že jedna lanovka jede ze Simeonovo, druhá z Dragalevci. Z Ikea je ta první krásně vidět, evidentně je stanice lanovky pár stovek metrů za obchodním domem.

Na internetu bohužel nejde zjistit, jak se ke stanici dostat autem, tak vyrážíme naslepo. Poté, co v okolí lanovky bez úspěchu kroužíme skoro půl hodiny a neviděli jsme nikde jedinou směrovku ke stanici, rozhodneme se vjet zakázaným směrem do jednosměrky. Projíždíme ulicí mezi novostavbami a fakt se dostáváme ke stanici lanovky. Až cestou zpátky zjišťujeme, kudy se tam dá dostat normálně. Tak příště.



Vitoša je ohromná. Nádherná příroda, nádherné rozhledy na Sofii a krásné počasí. Určitě to nebyl poslední výlet. Konečná stanice lanovky Aleko je v nadmořské výšce cca 1800 m nad mořem, nejvyšší hora pohoří, Cherny vrah (Černý vrch), má 2290 m. Trasa z Aleko nahoru prý trvá cca 1,5 hodiny. My s dětmi jsme pod vrchol (úplně nahoru se nám už nechtělo), šli zhruba hodinu, možná i víc. Je to drsný krpál, ale jde se dobře.  Horní pasáž už není tak prudká jako spodní a i spodní se dá obejít po pohodové cestě (šli jsme tudy nazpět).

Cesta nahoru na Cherny vrah, dole je vidět Sofie

Cesta nahoru, vzadu lanovky (zima bude super!)



Barny se občas v borůvčí ztrácel

Jsou tam nádherné a neuvěřitelné kamenné řeky, bažiny, načervenalé borůvčí, chundelaté zlaté trsy trávy. Na jaře to musí být ještě nádhernější. A mají tam několik (sice zastaralých a dosluhujících, ale snad funkčních) vleků, takže snad budou v zimě fungovat a bude dost sněhu. Určitě tam bude super lyžování.

Kamenná řeka neboli "kamenopád"




14. 9. 2012

Jak často uslyšíme "budiž světlo"?


Tak rozvody elektřiny ještě v Bulharsku skutečně nejsou úplně bezproblémové, ačkoli místní tvrdí, že je to mnohem lepší, než dříve.
V pondělí (foukal hodně silný vítr, že by to mělo vliv?) vypadla elektřina prakticky na půl dne. Šílená byla křižovatka s jednou z hlavních ulic tady kousek od nás. Z naší části – z vedlejší silnice - v tu dobu (ranní špička) jezdily stovky aut, po hlavní silnici jezdí pořád (vede na dálnici do Plovdivu) a nefungovaly semafory, policista žádný. Řidiči to vyřešili po svém – řídit se značkami nebylo možné aplikovat, z naší čtvrti by nemělo šanci vyjet jediné auto. Takže řidiči prostě najížděli do křižovatky, jak se dalo, přednost nepřednost. Křižovatka se však kupodivu v podstatě neucpávala! A hlavně mě překvapilo, že všichni byli naprosto klidní, nikdo se nevztekal, nikdo netroubil…. Tohle se stát u nás, tak nevím, jak by to vypadalo. ¨

U veterináře normálně ordinovali. Jen ordinaci měli celou dobu otevřenou, protože tam mají poměrně malé okno a dost vysoko, takže tam bylo takové jako přítmí. A taky se nedalo platit kartou.

V našem komplexu se pokaždé, když vypadne elektřina, zapne nějaký dieslový agregátor – aby zůstaly v provozu bezpečnostní kamery, veřejné osvětlení a pohon automatických bran na vjezd. U nás doma začne v takovém případě hvízdat alarm a musí se jít vypnout. Vzhledem k tomu, že pravidelně elektřina nejde kolem půlnoci, je to docela zábava běhat potmě po schodech a vypínat to. Naštěstí už jsme vybalili a našli baterku (bulharská povinná výbava nočního stolku koukám).