Potřebujete si na pár let pronajmout dům v Sofii? Pak je toto čtení určeno právě pro vás.
Jako organizovaní a zodpovědní Češi nenecháte nic náhodě a měsíc před příjezdem do Bulharska prohlédnete všechny weby sofijských realitních kanceláří, které najdete. (Najdete jich málo, protože nevíte, jak klávesnici přepnout na azbuku ani netušíte, jak se bulharsky řekne realitní kancelář, naštěstí trochu pomůže Google překladač, díky bohu za něj).
Na stránkách najdete vážně dobře vypadající nemovitosti, které přesně odpovídají vašim požadavkům, takže do nalezených realitních kanceláří napíšete anglicky e-mail s žádostí o zorganizování prohlídek těchto konkrétních domů v těch třech dnech, které v Sofii za pár týdnů strávíte.
Odepíšou vám sice až za tři dny, ale ujistí vás, že je to všechno ok, že vás klidně vyzvednou v hotelu a na schůzky odvezou sami, že schůzky budou najednou, že není žádný problém.
Pár dnů před odjezdem do Bulharska se jen formálně ujistíte, že s vaší návštěvou počítají a že vy můžete počítat se slíbenými návštěvami. Neodepíše nikdo a tak si vy opíšete čísla na realitky a nezbude vám, než doufat, že to nějak dopadne.
Po příjezdu tedy voláte do realitek a všichni říkají, že jo, že o vás ví. Ale to je tak všechno, co vám řeknou. Sami tedy začnete vyjednávat o tom, kdy a jaké domy tedy budete moci navštívit. Tlak postupně zvyšujete a vaše žaludeční neuróza se zhoršuje, když si uvědomíte, že první ze tří dnů je v čudu a neviděli jste nic. Současně přestáváte věřit slibům realitních agentů a zjišťujete, jaké jsou jiné možnosti...
Poznatek č. 1: Bulhaři jsou velmi pohodoví a vstřícní lidé. Bohužel jejich pohodovost občas není úplně v souladu s očekáváním jejich zákazníka.
Pak konečně jeden z agentů zorganizuje první návštěvy (žádný z těch domů jste samozřejmě na webu neviděli, ale prý přesně odpovídá našim požadavkům). Takže plní očekávání sedáme do auta a vyrážíme na jedno z jižních předměstí, na úpatí krásné hory Vitosha, do oblasti, kterou si dle nějaké chytré příručky oblíbili cizinci, kteří v Sofii žijí.
Oblast je skutečně na úpatí hory, náš automobil značky Škody s náhonem na všechny 4 kola, měl co dělat, aby se na konec ulice, kde první z nemovitostí stojí, vyšplhal. A to byla silnice suchá. S jistotou mohu konstatovat, že v zimě bychom museli zakoupit sněžnice, nasadit je dole u hlavní cesty a nahoru se dostat po svých.
Kromě toho, že minimálně 90% silnic v této oblasti má sklon, který by se u nás považoval za "brutální", je nutno poznamenat, že označení "silnice" je bohužel dost nadnesené. Cesty jsou často uzoučké, prakticky nikdy nemají zpevněný okraj, k domům, které vypadají jako kříženec moderní pevnosti a barokního zámku s dokonalým trávníkem a kamerovým zabezpečovacím systémem vedou prašné polní cesty zpevněné kamením. A když už je cesta asfaltová, jsou v ní takové díry, že jet více než 15-20 km/hod se rovná jistotě rozmlácení auta během 10 minut. Ale tak Bulhaři zase ušetří na značkách omezující rychlost jízdy a retardérech...
Poznatek č. 2: Je nám jasné, proč minimálně 50% automobilů, které zde jezdí, jsou namakané off-roady. (Zbylá polovina jsou rozpadající se vraky, které drží už pouze silou vůle).
Většina domů, které jsme za ty tři dny viděli (celkem jich bylo 12, z nich pouze 3, které jsme před tím viděli na webu), měla slušný standard (není se čemu divit, když pronájem je 1,5 x vyšší než průměrný bulharský měsíční příjem).
Co to je standard po bulharsku?
- dům má koupelnu/y - frčí sprchy, ale nějak nepochopili, že když se člověk sprchuje, potřebuje kolem sebe trochu místa a nechce mít všechno mokré - takže zástěna žádná a sprcha vtěsněnaná mezi wc a umyvadlo. Kdyby to bylo v jednom domě, tak si řeknu, že je to nějaký omyl, ale oni to mají skoro všichni ....
- v jedné z koupelen je vana s masážními tryskami - to je další z typických prvků. Když se koupelna s vanou nevejde do domu, udělají ji v garáži. Prostě masážní vana musí být....
- Plně vybavená kuchyň v nadstandardním domě znamená dvouplotýnkový sporák, 45cm myčka, standardní trouba a lednice. Ačkoli je schodiště vedle kuchyně obloženo mramorem, spotřebiče jsou značek, které u nás necházíme v akcích nejlevnějších supermarketů. Zatím jsme neodhalili příčinu takového jednání.
- Zajímavé taky je, že v drtivé většině případů má dům užitnou plochu třeba kolem 200 m2, ale kuchyň je tak prťavá, že by se s přehledem vešla do malinké panelákové garsonky.
- Zajímavou kapitolu tvoří topení. Plyn do většiny míst není zavedený, takže možnosti jsou dvě: elektřina nebo nafta. Druhá možnost se neuvěřitelně rozšířená (prý to vychází levněji). V praxi to vypadá tak, že ve sklepě máte obrovitánské nádrže na naftu. A když majitel nemovitosti není úplně při smyslech a před vaší návštěvou dům neprovětrá, smrdí nafta v celém domě...
- Sofie je proti našim městům neuvěřitelně zadrátovaná. Elektřina ještě není schovaná pod zemí, ale všude jsou nějaké dráty. Docela drsné je například to že vedení vysokého napětí klidně vede nad rodinnými domy a nikdo s tím nemá problém...
Poznatek č. 3: Pokud máte terénní vůz (protože silnic-sama-ďura) a nevadí vám naftové překladiště ve sklepě, jistě krásný dům s krásným výhledem na Sofii najdete.
23. 7. 2012
2. 6. 2012
Stav beztíže
Německá umělkyně Cornelia Konrads vytváří neuvěřitelné instalace ve volném prostoru. Vyvolávají pocit beztíže. Vznášející se polena, kameny nebo sněhové koule vytváří bezkonkurenční iluzí snového světa.
21. 5. 2012
Vitra police a Domsai
V poslední době mám trochu averzi vůči jinak skvělým designovým ikonám od Vitry, protože jsou použity v každém druhém publikovaném interiéru. Přesto mne naprosto nadchly tyto mini poličky právě od Vitry. Nenašla jsem, z jakého jsou materiálu, ale jsou skvělé. Praktické a přitom nestandardní, extravagantní tvar. Fakt povedené.
A další vtipný nápad! Tamagoči :-) Oficiální název Domsai, takže taková domácí bonsai. Domácí mazlíček. Ohromně originální nápad, vkusně provedený a šokantní. Ideální kombinace. Tohle by se mi doma moc zamlouvalo. Nejlépe celou rodinu. Jen bych asi byla zklamaná, kdyby mi kaktusy uvnitř uhynuly. :-)
1. 4. 2012
Police
Název příspěvku Police mě trochu zarazil, Police v angličtině označuje tu instituci, která pomáhá a chrání, která je ztělesněním dodržování předpisů a pravidel.
Naštěstí kolem nás je dnes už dost polic, které se rozhodly pravidla sice dodržovat (knihy a jiné odložené věci na nich normálně drží...), ale přesto svým vzhledem dráždí, přitahují pozornost a jsou to prostě osobnosti.
Například tyhle. A když se přeci jen omrzí, jednoduše si je přestavíme do jiného tvaru a jsou zábavné znovu. Maria a Igor Solovjovovi z Běloruska razí moto: At Solovyovdesign, our purpose is to create useful, emotional and beautiful objects with the finest craftsmanship.
Myslím, že se jim to daří fakt dobře.
Zdroj: Solovyovdesign.by
Naštěstí kolem nás je dnes už dost polic, které se rozhodly pravidla sice dodržovat (knihy a jiné odložené věci na nich normálně drží...), ale přesto svým vzhledem dráždí, přitahují pozornost a jsou to prostě osobnosti.
Například tyhle. A když se přeci jen omrzí, jednoduše si je přestavíme do jiného tvaru a jsou zábavné znovu. Maria a Igor Solovjovovi z Běloruska razí moto: At Solovyovdesign, our purpose is to create useful, emotional and beautiful objects with the finest craftsmanship.
Myslím, že se jim to daří fakt dobře.
Zdroj: Solovyovdesign.by
29. 2. 2012
Thonet Bentwood chair
Je málo designových ikon, které vídáme téměř denně. Už nám jako ikony ani nepřipadají. Zejména pokud s nimi vyrůstáme od malička, jednou za čas nás rodiče přinutí je vyleštit leštěnkou a pak vystoupí květiny na sedáku...
Mám "tonetky" ráda a proto mě těší, když je vnímají jako dokonalé i lidé mimo ČR.
A když se jim dá barevný kabát, jsou i veselé. Veselá dokonalost je skoro dokonalost na druhou :-)
Mám "tonetky" ráda a proto mě těší, když je vnímají jako dokonalé i lidé mimo ČR.
A když se jim dá barevný kabát, jsou i veselé. Veselá dokonalost je skoro dokonalost na druhou :-)
zdroj: apartmenttherapy.com
Tak a teď mám pocit, že Thonetky jsou vážně všude. Můj oblíbený web je taky obdivuje: www.designsponge.com
16. 2. 2012
Pupek domu
je pro většinu z nás kuchyň. Pár inspirujících sem musím vložit.
Tady mě fascinuje celková atmosféra. Dřevo všude a přitom působí tak moderně, ani náznak těžkopádnosti. V kombinaci se zlatým akcentem na osvětlení je to dokonalost sama. A horní skříňky až ke stropu mění klasický vzhled linky na designový kus nábytku, nikde žádná úchytka, všechno čisté a jasné.
Tady mě fascinuje celková atmosféra. Dřevo všude a přitom působí tak moderně, ani náznak těžkopádnosti. V kombinaci se zlatým akcentem na osvětlení je to dokonalost sama. A horní skříňky až ke stropu mění klasický vzhled linky na designový kus nábytku, nikde žádná úchytka, všechno čisté a jasné.
![]() |
I u nás se najdou podařené kuchyně, které nejsou tuctové. Mě se moc líbí nápad s propojením do vedlejšího pokoje. Malý byt si vyžaduje neotřelé řešení. A zase obklad - tentokrát mozaika až ke stropu. Ta kompaktní plocha má hodně do sebe. V této šťavnaté barevnosti navíc prostor rozzáří.
![]() |
| zdroj: www.earch.cz
A u protinožců, na Zélandě, umí kuchyň taky skvěle ozvláštnit. Otvory jsou nejen místo klasických úchytek, ale jako extravagantní dekor dvířek. Skvělý nápad a krásné provedení.
|
![]() |
| zdroj: http://herbstarchitects.co.nz |
19. 11. 2011
budiž světlo
V poslední době jsem pátrala po nějakých zajímavých lustrech. Na první pohled to vypadá, že je jich všude mraky, ale když skutečně vybírám něco konkrétního, do konkrétního prostoru, je až neuvěřitelné, jak je nabídka najednou zúžená.
Tady jsou kousky, které mě v poslední době něčím zaujaly.
Světlana Kozhenová - a její variace na kubismus. Více zde
V poslední době se často vracím na www.designrulz.com - tentokrát mne zaujala vtipná světla
Tady jsou kousky, které mě v poslední době něčím zaujaly.
Světlana Kozhenová - a její variace na kubismus. Více zde
Na webu www.ecofriend.com jsou svítidla z recyklovaných materiálů. Nádhera, vtip a ekologie v jednom - prostě dokonalé.
Z řetízků z kola (myšleno bycikl)
Z plastových míchátek
z obalů od cédéček...
V poslední době se často vracím na www.designrulz.com - tentokrát mne zaujala vtipná světla
Tohle je od japonských designérů a jmenuje se memento - že by odpočítávání času?
Tyhle stínidla jsou natřeny tabulovou barvou. A vzkaz na nich vtipný (a pravdivý)...
A nakonec ohromná záležitost. Světlo v přírodě.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)




































