Můj taťka je keramik a mimo jiné dělá nádherné květináče, vázy a jiné originální dekorace do interiéru i exteriéru. V žádném obchodě jsem zatím nic tak dokonalého neviděla.
15. 6. 2011
8. 6. 2011
Ruční pračka
Pračka je jedna z věcí, která je skoro úplně k ničemu. Tedy děti v ní často míchají roztodivné směsi, to přiznávám. Ale jako váza pro nádherné pivoňky působí v zahradě úžasně.
šikovná bedýnka
Bedýnka byla na půdě, stará, špinavá, plná slepených zbytků prášku na praní a různých čističů, víko upadlé... Ale na první pohled mi připadala bezvadná. Perfektní rozměr. Rok pak ale stála dál na půdě a čekala.
Až letos jsme ji vyčistili, obrousili a znovu natřeli. Několikrát jsme zapomenuli koupit panty na víko a kolečka. Ale výsledek se nám všem líbí. Děti v ní teď mají poklady, používají ji jako křesílko i vozítko ... Prostě multifunkční prvek interieru :-)
Momentálně se dostaly na řadu židle. Zatím jsou natřeny pouze první vrstvou a jak budou ve finále vypadat je ještě ve hvězdách.
Až letos jsme ji vyčistili, obrousili a znovu natřeli. Několikrát jsme zapomenuli koupit panty na víko a kolečka. Ale výsledek se nám všem líbí. Děti v ní teď mají poklady, používají ji jako křesílko i vozítko ... Prostě multifunkční prvek interieru :-)
![]() |
| Očištěno, obroušeno |
![]() |
| Natřeno |
![]() |
| Hotovo |
![]() |
| Kolečka za pár korun |
10. 5. 2011
Chodba
Chodba je prostor, ve kterém se nežije, ale jen se jím prochází. Všichni se tady zujou, odloží bundy a naše rodina tady taky odloží nepřeberné množství jiných věcí, které zrovna mají v ruce (hračky, kapesníky, peněženky, klíče, pracovní rukavice, srp (a někdy i kladivo), šroubovák ....
Chodba je strašně důležitý prostor, mrzí mě, že si to často neuvědomujeme. Je to takový první dojem z domu nebo bytu. Připravuje příchozí na to, co bude dál a vypovídá o člověku, který zde žije.
V tomto smyslu je naše chodba v baráčku ještě nedokonalá.
Botník = zbylou fólií polepený starý původní umakartový botník po babičce.
Věšák = strom s háčky v různých výškách, aby se děti nevymlouvaly, že nedosáhnou :-) Mimochodem návrh stromu prošel celorodinným schvalováním. Variant bylo více, tahle dostala nejvíc (2) hlasy ....
Klíče = na stromem pověšené jsou rezavé klíče nalezené někde v komoře nebo na půdě, které Lukes nastříkal zlatým sprejem. Vypadají tedy jako nové :-)
22. 4. 2011
Pokojíček aneb průchoďák
Do koupelny se musí přes malinký pokojíček. Určili jsme ho dětem. Je tak malý, že by se do něj skoro nevešla ani normálně dlouhá postel, takže jsem koupila vysoké molitany a mají tam letiště. Původně jsem to chtěla napevno potáhnout nějakou látkou, ale nakonec tam je praktičtější napínací prostěradlo (dost často totiž zapomínají, že jsou ze zahrady jako prasátka a skočí rovnou do postele...). Ze zbytků molitanu mají kostky, které jsem látkou už potahla. Jsou super variabilní, prakticky pořád je "nějak" používají. Nejčastěji ke stavbě bunkru.
Protože se pořád těšily, až budou malovat, vymalovaly si pokoj sami. Já jen dovyplňovala spodní "trávník" a horní "oblohu" v místech, kde se jim to nepovadlo mít dokonalé. A pak v místech, kde byly barevné kaňky jsem doplnila květinky a dešťové kapky. Myslím, že z pokojíčku mají pořád radost. Letos jim ještě musíme dodělat poličku pod okno, aby si měli kam dávat "nezbytnosti".
A největší výhoda je, že když je u nás někdo na návštěvě, řádí tam všechny děti najednou :-) A děsně se jim to líbí.
Koupelna
Koupelna byl pro nás největší oříšek.
Nejdřív se muselo všechno s výjimkou wc vymlátit. Stará vana, obkladačky, dlažba. Můj muž si pěkně několik víkendů máknul. Pak srovnat podlahu (po vaně zůstala díra), pak vyrovnat zeď po obkladačkách, aby se mohly lepit nové. A před tím, než se začalo obkládat, tak oškrabat starou malbu. V koupelně se loupala nejen malba, ale strop začal prakticky celý padat. Byla tam nějak omítka na rákosovém stropě. Opět starý dům připravil nečekané překvapení.
Naštěstí můj muž je koumák komunikativní. Když stál nějakém tom hobbymarketu u superdrahých omítek a uvažoval, jak by tak asi mohl opravit strop a nestálo to majlant, vypadal asi natolik bezradně, že jej sám oslovil nějaký šikovný kolemjdoucí kutil a poradil mu, jak na to. Takže muž pak lepil perlinku na strop a furt mu to padalo... Pak došel na to, že to musí lepit po menších kusech a ne najednou. Pak už to šlo, ale nervů kolem toho bylo šílených.
Vymysleli jsme si, že uděláme sprchový kout přes celou šířku místnosti, vystavíme kousek příčky a ve zbytku budou nějaké levné sprchové dveře. A protože jsme nechtěli kupovat vaničku, potřebovali jsme zjistit, jak vyspádovat sprchový kout tak, aby se tam nedržela voda, ale odtékala do kanálku. Nikdo nám nedokázal poradit :-( v tomto případě i internet mlčel... Nicméně můj muž se nenechal odradit a prostě to zkusil logicky vymyslet. ANO, podařilo se. Voda se vůbec nikde nedrží. Dodnes nechápu, jak jemu nezkušenému řemeslníkovi, laikovi a intelektuálovi se to podařilo.
Dlažba a obklady pak už mému muži šly nádherně. Nechápu, kde to v něm bere. Poradil se s kamarádem, který se obkládáním živil, když polovině Olomouce v roce 1997 opadaly dlaždičky po povodni... a výsledek je parádní. Možná by nějaký odborník viděl nedostatky, ale pro nás je to naprosto dokonalé.
Obklady opět byly vybírány stylem - "nekoukej na vzhled, ale na cenu". Takže nejlevnější z nejlevnějších. Navíc zelené. Byla jsem z toho chvilku mírně rozčarovaná, protože se mi vůbec nelíbily, ale budiž. Ale výsledek myslím nevypadá vůbec zle.
Perla nakonec je zrcadlo. Myslím, že je úžasné. Nechali jsme ho udělat do rámu po původní kýčovité Panence Marii. Mám ho moc ráda.
20. 4. 2011
Kuchyně
![]() |
| Přechod staré a nové části... |
![]() |
| Celkový pohled |
![]() |
| Maskování otlučených kachliček |
![]() |
| Sbírka "nálezů" |
![]() |
| Interaktivní obraz (oblečení se dá odklopit a pod ním je ... spodní prádlo :-) |
![]() | ||||||||||||||||||||||||||
| Fotogalerie |
Kuchyňská linka po babičce někdy z 80.let má své lepší roky za sebou, ale o nové jsme neuvažovali. Dokoupili jsme v Ikea nejlevnější skříňky, v Hornbachu pracovní desku, která spojuje starou a novou část. Do desky můj šikovný muž vyřezal otvory pro starý dřez a novou varnou desku a bylo hotovo.
Aby obě části byly propojené, na oranžovou část jsem nalepila dekoraci z bílé samolepící folie, na bílou část naopak folii oranžovou, kterou jsem nakonec polepila i oblast za sporákem (od hrnců byly otlučené obklady).
Stejnou folii jsem pak použila i na obkladačky za dveřmi (celá kuchyň je obložena kolem dokola do výše asi 1,5 m - nechápu, co tím autor chtěl říci ... ).
Linku doplňují staré bílé laminátové poličky, které nedávno vyhodila moje tetička. Nám se sem docela šikly. Jsme celá rodina "odkládací" typy.
Bílou malbu na stěně jsem doplnila oranžovou, ale tu jsem míchala sama z lahvičky zakoupené v Hornbachu za pár korun a nestojí to za to. Barva není výrazná :-( Ale zase poučení pro příště...
Teď ještě zbývá konečně namontovat nové magnetky do dvířek od linky a opravit starou skříň. Taky asi natřu na bílo židle, které máme navíc. No uvidíme, jak se bude dařit.
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)





















