22. 4. 2011

Pokojíček aneb průchoďák


 



Do koupelny se musí přes malinký pokojíček. Určili jsme ho dětem. Je tak malý, že by se do něj skoro nevešla ani normálně dlouhá postel, takže jsem koupila vysoké molitany a mají tam letiště. Původně jsem to chtěla napevno potáhnout nějakou látkou, ale nakonec tam je praktičtější napínací prostěradlo (dost často totiž zapomínají, že jsou ze zahrady jako prasátka a skočí rovnou do postele...). Ze zbytků molitanu mají kostky, které jsem látkou už potahla. Jsou super variabilní, prakticky pořád je "nějak" používají. Nejčastěji ke stavbě bunkru.

Protože se pořád těšily, až budou malovat, vymalovaly si pokoj sami. Já jen dovyplňovala spodní "trávník" a horní "oblohu" v místech, kde se jim to nepovadlo mít dokonalé. A pak v místech, kde byly barevné kaňky jsem doplnila květinky a dešťové kapky. Myslím, že z pokojíčku mají pořád radost. Letos jim ještě musíme dodělat poličku pod okno, aby si měli kam dávat "nezbytnosti".

A největší výhoda je, že když je u nás někdo na návštěvě, řádí tam všechny děti najednou :-) A děsně se jim to líbí.

Žádné komentáře:

Okomentovat