V minulém článku jsem psala, že za víkend jsme původně plánovali natřít okna v ložnici a ložnici i vymalovat. Odhad byl více než špatný. Natřeli jsme rámy a byli jsme rádi, že do neděle uschnula vnější okna, abychom je mohli nasadit a nepršelo dovnitř. Minulé jaro totiž pršelo skoro pořád....
Skluz rekonstrukce tedy nabrala hned v počátcích. Ale později jsme už alespoň věděli, že všechno trvá déle, než je původně předpokládáno. Starý dům nám totiž neustále připravoval nová a nová nečekaná překvapení.
Následující víkend jsem začala malovat ložnici. Z našeho bytu jsem předpokládala, že zakrytí podlahy, zbylých skříní, které byly uprostřed místnosti, oken, dveří, zásuvek a vypínačů, bude trvat minimálně stejně dlouho jako samotné malování.
Omyl. Původní barva se po pár tazích válečkem začala beznadějně loupat. Někde jedna vrstva, jinde dvě, v některých místech až na původní omítku. Dala jsem na lakonické konstatování tchána, že nezbývá, než stěny oškrabat. To znamená postupně stěny namočit (dělala jsem válečkem namočeným ve vodě nebo štětkou, tou se na stěny dostalo víc vody a vydžela déle mokrá) a pak oškrabat.
Rychle jsem zjistila, že je třeba namočit vždycky jen pár metrů čtverečních. Škrabání špachtlí dá zabrat, i když po první stěně už jsem získala poměrně slušný grif a někdy se povedlo jedním tahem seškrábnout pruh skoro metr dlouhý :-) Jinak totiž stěna stejně uschnula do té doby, než jsem se k inkriminovanému místu dostala a suché fakt škrabat nejde.
Pak tchán prohlásil : Tak a teď se to musí umýt, aby byla stěna (i strop) hladký, bez rýh. No, to se snadno řekne, hůř udělá. Prostě škrabání ložnice bylo horší než galeje. Samozřejmě jsem v neděli večer měla namožené všechny svaly, co v těle mám, a zjistila jsem díky tomu, že mám i svaly, o kterých jsem dosud netušila. (Předpokládám, že jinak by mě totiž celé tělo nemohlo tak bolet.) Výsledkem byla oškrabaná ložnice, mokrá omítka všude (oblečení, boty, vlasy, obličej, děti to také úspěšně roznesly po celém domě a dokonce i na zahradu.) A malování samozřejmě ještě ani nezačalo.
![]() |
| Oškrabaná stěna v ložnici a binec všude kolem. Srdce z lásky malujů ... |
![]() |
| Noční stolky = stoletá štokrlata :-) |
Na protější stěnu jsme s dětmi namalovali podle mojí jednoduché šablony květinky. Strašně se totiž těšili, jak budou malovat. Proto jsou tak zvláštně rozházené po stěně. Jednou naše malá přes spaním koukala na květiny a prohlásila, že je to sedmička s tečkou. Zvláštní asociace na to, že ještě nechodí do školy :-)
Staré gauče byly původně v různých místnostech. Dala jsem je k sobě a ušila jim nové pruhované potahy z látky z Ikea. Myslím, že teď vypadají docela hezky.
V předzahrádce krásně kvetly narcisy, tulipány, srdíčka a nevím co ještě všechno a v tuto dobu ještě vypadala hezky (protože jsme neměli čas ani sílu na ni pak až do podzimu v podstatě sáhnout, po pár týdnech začala silně připomínat křížence boubínského pralesa a malajské džungle.)





Žádné komentáře:
Okomentovat